| Trasa s popisem |
Praha – Jihlava – Brno – Vyškov – Hulín – Přerov – Lipník nad Bečvou – Bělotín – Ostrava – Polsko
|
|---|---|
| Délka dálnice |
|
| Nadmořská výška |
|
| Mapy |
|
| Fotogalerie |
|
| Video |
|
| Intenzita dopravy (metodika 2005) |
|
| Intenzita dopravy (metodika 2010) |
|
| Kategorie |
|
| Přílohy |
|
Základní informace
Stavba dálnice D1 byla schválena již 4. 11. 1938. Tehdy se počítalo s dálničním propojením Prahy a Podkarpatské Rusi. Se stavbou první české dálnice (nepočítáme-li stavbu „německé“ dálnice na Moravě, jež začala asi o měsíc dříve než stavba D1) se započalo 2. 5. 1939, ale práce byly přerušeny 2. světovou válkou.
I když byla výstavba po válce v omezeném rozsahu obnovena, došlo v roce 1950 k jejímu definitivnímu zastavení. V roce 1963 byla schválena páteřní síť českých dálnic a počítalo se samozřejmě i se stavbou D1. Oproti původním plánům z roku 1939 se trasa i parametry změnily, proto můžeme ještě dnes nalézt opuštěné a nepoužívané mosty z třicátých a čtyřicátých let minulého století v okolí vodní nádrže Švihov (Želivka) a v Chřibech.
Výstavba dálnice D1, jak ji známe dnes, začala 8. 9. 1967 a již 12. 7. 1971 byl otevřen vůbec první dálniční úsek u nás, a to mezi Prahou a Mirošovicemi. Souvislý dálniční tah mezi Brnem a Prahou byl dokončen 8. 11. 1980, kdy se jako poslední stavěla část dálnice u Humpolce.
Podle původních (federálních) plánů měla dálnice D1 vést na Slovensko a končit na hranicích s Ukrajinou. Po rozdělení republiky byla její trasa ukončena na hraničním přechodu Starý Hrozenkov. Od D1 se měla u Tučap na Vyškovsku odklánět dálnice D47 na Ostravu. V roce 1993 byla trasa D1 převedena do blízkosti Zlína a směřovala na hraniční přechod Střelná. Toto rozhodnutí bylo změněno v roce 1996, kdy bylo rozhodnuto o ukončení D1 v mimoúrovňové křižovatce Hulín, dále na Slovensko měla pokračovat dálnice D49. V roce 1999 byl konec D1 posunut až k Lipníku nad Bečvou. Konečně v roce 2006 bylo rozhodnuto o tom, že jako D1 bude označen i zbývající úsek Lipník n. B. – hranice s Polskem. Dálnice D1 tak dnes označuje tah výhledově spojující tři největší města země – Prahu, Brno a Ostravu. Vzhledem k historickému vývoji tedy byly jako D47 stavěny dva úseky od Holubic u Brna až k Vyškovu a sedm staveb mezi Lipníkem nad Bečvou, Ostravou a polskou dálnicí A1.
V září 2009 bylo zprovozněním posledního chybějícího úseku Vrchoslavice – Kojetín dokončeno dálniční spojení Praha – Kroměříž, přičemž výstavba tohoto prodloužení dálnice D1 dále na východ byla zahájena v prosinci 2001 stavbou Vyškov – Mořice. V listopadu roku 2009 pak bylo zprovozněním staveb Bělotín – Hladké Životice a Hladké Životice – Bílovec dosaženo spojení Prahy a Ostravy čtyřpruhovými komunikacemi, do otevření D1 okolo Přerova pomocí dálnic přes Olomouc (D1, D46, D35 a opět D1). V prosinci 2010 byl zprovozněn úsek Kroměříž-východ – Hulín dálnice D1 a navazující úsek Hulín – Skalka dálnice D55, čímž bylo významně zkvalitněno napojení Zlína a Zlínského kraje na dálniční síť. V červenci 2011 pak byla dokončena stavba Kroměříž-východ – Říkovice. V listopadu 2012 byl zprůjezdněn hraniční úsek Bohumín – statní hranice s Polskem. Poslední chybějící úsek celé D1 bude zprovozněn v okolí Přerova. Poté bude D1 měřit 377 km.
Dnes je D1 mezi Prahou a Brnem nejvytíženější dálnicí v zemi (viz intenzity dopravy). Proto došlo v letech 1996 – 1999 k přestavbě prvních 21 km mezi Prahou a Mirošovicemi (I/3) ze čtyř na šest jízdních pruhů. V budoucnu by tomuto úseku měla ještě ulevit dálnice D3 (jižní směr přímo z Prahy). Obdobné rozšíření D1 se plánovalo i v úseku Mirošovice – Holubice (výjezdy 21 – 210) s přednostní realizací v prostoru Brna. Avšak nakonec bylo od rozšíření v úseku Mirošovice – Kývalka vzhledem k ekonomickým a admistračním problémům upuštěno s tím, že bude přistoupeno k celkové modernizace daného úseku, viz níže. Rozšíření D1 kolem Brna v úseku Kývalka – Holubice je nadále připravováno. Možnému dalšímu uvolnění dopravy na D1 by měla pomoci dostavba dálnice D35 v úseku Hradec Králové – Mohelnice. Spolu s dálnicí D11 by D35 tvořila alternativní „severní trasu“ spojující Čechy a Moravu, zejména jejich severní části (např. tah Praha – Olomouc či Ostrava).
Novinky z D1 – archiv informací ze stránky Novinky
Jednotlivé stavby
Stavby modernizace
V rámci modernizace došlo k rozšíření dálnice o 0,75 metrů na každé straně, což výrazně zvyšuje bezpečnost při odstavení vozidla a dále umožňuje v případě uzavření jednoho jízdního pásu vedení dopravy v režimu 2+2 jízdní pruhy na pásu druhém. Byla provedena kompletní rekonstrukce 160 kilometrů D1 v obou směrech, a to včetně mostů (92 dálničních mostů, 35 nadjezdů), mimoúrovňový křižovatek, středního dělícího pásu dálnice, kanalizace a několika odpočívek. Došlo k doplnění telematických zařízení a v celé délce byl položen optický kabel. V rámci modernizace bylo zbouráno a nově postaveno 35 dálničních nadjezdů s rezervou na možnost rozšíření dálnice na šestipruhové uspořádání. Významně vzrostla také bezpečnost díky instalaci nových svodidel s vysokou úrovní zadržení, modernizací stávajícího systému tísňového volání SOS a výstavbou oplocení. Snížen byl negativní vliv dálnice na okolí doplněním protihlukových opatření a výstavbou 4 nových ekoduktů pro migraci zvěře. Návrhové parametry dálnice D1 (rozhledové poměry, příčný sklon vozovky, délky připojovacích/odbočovacích pruhů) byly uvedeny do souladu s platnými technickými předpisy.
Díky rozšíření obou jízdních pásů na vnější straně došlo ke změně kategorie dálnice na D 28/120. Jde o modifikaci kategorie D 27,5/120, kdy oproti této kategorii má D 28/120 o 0,5 m širší střední dělicí pás.
Modernizace v úseku Mirošovice – Kývalka v celkové délce 161 km byla rozdělena na 20 stavebních úseků a samostatně rekonstruovaný most Šmejkalka.
| Číslo | Úsek | Staničení (km) | Délka | Zahájení | Zprovoznění |
|---|---|---|---|---|---|
01  |
most Šmejkalka | 23,350 – 24,350 | 1,000 km | 14. 7. 2023 | 2027 |
02  |
Mirošovice – Hvězdonice | 20,854 – 29,500 | 7,646 km | 13. 10. 2018 | 2. 8. 2021 |
| 03 |
Hvězdonice – Ostředek | 29,500 – 34,140 | 4,640 km | 20. 5. 2015 | 30. 10. 2016 |
| 04 |
Ostředek – Šternov | 34,140 – 41,340 | 7,200 km | 25. 3. 2017 | 29. 9. 2018 |
| 05 |
Šternov – Psáře | 41,340 – 48,590 | 7,250 km | 7. 5. 2013 | 1. 12. 2014 |
| 06 |
Psáře – Soutice | 48,590 – 56,300 | 7,710 km | 12. 3. 2016 | 20. 10. 2017 |
| 07 |
Soutice – Loket | 56,300 – 66,320 | 10,020 km | 8. 3. 2019 | 26. 10. 2020 |
| 09 |
Loket – Hořice | 66,320 – 75,920 | 9,600 km | 15. 5. 2013 | 12/2014 |
| 10 |
Hořice – Koberovice | 75,920 – 82,417 | 6,497 km | 31. 3. 2017 | 14. 9. 2018 |
| 11 |
Koberovice – Humpolec | 82,417 – 91,240 | 8,823 km | 7. 9. 2019 | 28.9.2021 |
| 12 |
Humpolec – Větrný Jeníkov* | 91,240 – 104,820 | 13,580 km | 15. 3. 2018 | 19. 4. 2021 |
| 14 |
Větrný Jeníkov – Jihlava | 104,820 – 113,320 | 8,500 km | 12. 4. 2013 | 25. 9. 2015 |
| 15 |
Jihlava – Velký Beranov | 113,320 – 119,300 | 5,980 km | 24. 9. 2016 | 13. 8. 2018 |
| 16 |
Velký Beranov – Měřín | 119,300 – 134,014 | 14,714 km | 1. 4. 2019 | 2.10.2021 |
| 18 |
Měřín – V. Meziříčí-západ | 134,014 – 141,200 | 7,186 km | 7. 9. 2015 | 16. 11. 2017 |
| 19 |
V. Meziříčí-západ – V. Meziříčí-východ | 141,200 – 147,100 | 5,900 km | 29. 3. 2019 | 29. 11. 2020 |
| 20 |
V. Meziříčí-východ – Lhotka | 147,100 – 153,720 | 6,620 km | 18. 3. 2017 | 18. 9. 2018 |
| 21 |
Lhotka – Velká Bíteš | 153,720 – 162,750 | 9,030 km | 11. 4. 2013 | 4. 9. 2015 |
| 22 |
Velká Bíteš – Devět křížů | 162,750 – 168,170 | 5,420 km | 13. 4. 2016 | 20. 7. 2017 |
| 23 |
Devět křížů – Ostrovačice | 168,170 – 178,500 | 10,330 km | 21. 3. 2020 | 1.10.2021 |
| 25 |
Ostrovačice – Kývalka | 178,500 – 181,990 | 3,490 km | 9. 6. 2015 | 6. 11. 2016 |
*Na modernizovaném úseku 12 stát vypověděl smlouvu, stavba byla přerušena. Od května 2019 pokračovaly práce na dokončení SDP a části levého jízdního pásu dálnice. V roce 2020 probíhala zbylá část modernizace. Kompletní dokončení úseku a to mezi km 90 – 98 proběhlo až na jaře 2021.
Stavby rozšíření
| 01171 |
MÚK Kývalka – MÚK Brno-západ: km 181,500 – 189,075 (7,575 km)
Jedná se o rozšíření části stávající stavby 017 z roku 1972 na 2 × 3 pruhy. Kromě rozšíření dálnice bude také přestavěna MÚK Kývalka na všesměrnou s velkou okružní křižovatkou v jižní části. V říjnu 2008 byla zpracována dokumentace pro územní rozhodnutí. V říjnu 2015 bylo vydáno souhlasné ověřovací stanovisko k dokumentaci vlivů stavby na životní prostředí. V srpnu 2016 byla zpracována technicko-ekonomická studie, v další přípravě lze pokračovat až po jejím schválení centrální komisí Ministerstva dopravy. Poté bude následovat aktualizace dokumentace pro územní rozhodnutí dle výsledků zpracované studie, aktualizace záměru projektu a inženýrská činnost k vydání územního rozhodnutí. Předpokládané náklady na stavbu činí 2,647 miliardy korun. |
|---|---|
| 01191 |
MÚK Brno-západ – MÚK Brno-jih: km 189.075 – 197,500 (8,425 km)
Jedná se o rozšíření částí stávajících staveb 017, 019 a 0131 z let 1972 – 1983 na 2 × 3 pruhy. Byla zpracována dokumentace pro územní rozhodnutí. V říjnu 2015 bylo vydáno souhlasné ověřovací stanovisko k dokumentaci vlivů stavby na životní prostředí, byla vydána i souhlasná závazná stanoviska k MÚK Brno-centrum a MÚK Brno-jih. V srpnu 2016 byla zpracována technicko-ekonomická studie, v další přípravě lze pokračovat až po jejím schválení centrální komisí Ministerstva dopravy. Realizace je navržena ve třech etapách. Předpokládané náklady na stavbu činí 7,244 miliardy korun. |
| 01311 |
Brno-jih – Brno-východ: km 197,500 – 204,730 (7,230 km)
Jedná se o rozšíření části stávající stavby 0131 z let 1982 – 1983 na 2 × 3 pruhy. Součástí stavby je také výstavba MÚK Brno-Černovická terasa (km 200,015), úprava MÚK Brno-Slatina (km 201,034) a jejich propojení kolektory a rekonstrukce či vybudování čtyř dálničních mostů a čtyř nadjezdů. Byla zpracována dokumentace pro územní rozhodnutí. V říjnu 2015 bylo vydáno souhlasné ověřovací stanovisko k dokumentaci vlivů stavby na životní prostředí. V srpnu 2016 byla zpracována technicko-ekonomická studie, v další přípravě lze pokračovat až po jejím schválení centrální komisí Ministerstva dopravy. Poté bude následovat aktualizace dokumentace pro územní rozhodnutí dle výsledků zpracované studie, aktualizace záměru projektu a inženýrská činnost k vydání územního rozhodnutí. Předpokládané náklady na stavbu činí 2,521 miliardy korun. |
| 01313 |
Brno-východ – Holubice: km 204,730 – 210,500 (5,770 km)
Jedná se o rozšíření části stávající stavby 0131 z let 1982 – 1983 na 2 × 3 pruhy. Součástí stavby je také úprava větví MÚK Brno-východ a jejich napojení na dálnici, výstavba okružní křižovatky Rohlenka (km 207,252), umístěné nad dálnicí bez připojení na ni (náhrada stávající křižovatky, umístěné na mostě přes dálnici), rekonstrukce či vybudování tří dálničních mostů a čtyř nadjezdů, dva nové nadjezdy v okružní křižovatce Rohlenka a dále MÚK Tvarožná, jejíž tvar musí umožnit připojení jak silnic I/50 a II/430 na D1, tak výhledové trasy tzv. jihovýchodní tangenty (Modřice – Holubice). Byla zpracována dokumentace pro územní rozhodnutí. |
Ostatní stavby
Jihovýchodní tangenta
Stavba má v budoucnosti spolu s tzv. Jihozápadní tangentou významně odlehčit přetíženému úseku dálnice D1 okolo Brna. Více informací na webu Silnice na Moravě. |
Původní stavby
| 002 |
Spořilov – Čestlice: km 0,000 – 8,199 (8,199 km)Zahájením stavby této části byla 8. 9. 1967 obnovena výstavba dálnic v tehdejší ČSSR. Stavba začíná napojením na severojižní magistrálu na MÚK Spořilov. Při výstavbě bylo využito původní těleso dálnice z let 1939 – 1942 a 1945 – 1950. Využity byly například i tyto historické stavby:
Stavba byla uvedena do provozu 12. 7. 1971 současně se stavbou 003 a společně se tak staly prvním dokončeným dálničním úsekem u nás. Dálnice byla postavena v kategorii D 28/120, v letech 1998 – 1999 (km 2,320 – 8,199) a 2006 – 2007 (pouze pravý jízdní pás v km 0,000 – 2,320) byla rozšířena na 2 × 3 pruhy (kategorie D 34/120). Na trase byly vybudovány dvě MÚK – Chodov (km 2) a Průhonice (km 6) a velká odpočívka Újezd u Průhonic. Na mostě přes potok Botič v km 5,302 opouští D1 Hlavní město Prahu a vstupuje do Středočeského kraje. V km 3,756 je plánována MÚK Újezd s Vesteckou spojkou. MÚK bude sloužit i k napojení západní administrativně-komerční zóny mezi Průhonicemi a Šeberovem. Realizace je plánována na rok 2010. |
|---|---|
| 003 |
Čestlice – Mirošovice: km 8,199 – 21,255 (13,056 km)Na stavbu Spořilov – Čestlice navazuje stavba Čestlice – Mirošovice. Při výstavbě této části bylo (kromě krátkého úseku u Mirošovic) využito původní těleso dálnice z let 1939 – 1942 a 1945 – 1950. Využity byly například i tyto historické stavby:
Stavba byla zahájena 8. 9. 1967 a zprovozněna 12. 7. 1971. Tato část byla postavena v kategorii D 28/120, v letech 1996 – 1999 byla rozšířena na 2 × 3 pruhy: úsek km 8,199 – 11,000 na kategorii D 34/120 (1998 – 1999) a úsek km 11,000 – 20,880 na kategorii D 32,5/120 (1996 – 1997). Na byly vybudovány tři MÚK – Jesenice (km 11), Všechromy (km 15) a Mirošovice (km 21), velké odpočívky Nupaky a Průhonice a součástí stavby bylo i SSÚD Mirošovice. V km 8,264 byla 28. 6. 2011 zprovozněna nová MÚK Čestlice. Mezi km 9,66 – 11,72 vznikla v období září 2008 – září 2010 MÚK Modletice s Pražským okruhem R1, stavbou 512 D1 – Vestec, čímž v původní podobě zanikla MÚK Jesenice. |
| 005 |
Mirošovice – Šternov: km 21,255 – 41,494 (20,239 km)Výstavba začala v prosinci 1969. Pro převedení trasy dálnice přes údolí potoka Šmejkalky u Senohrab v km 23,868 byl využit původní obloukový most délky 241 m z let 1939 – 1950. Dnešní D1 vede až na několik výjimek v trase původně budované dálnice. Bylo však třeba nově vybudovat například mosty přes údolí Mnichovky (184 m), Sázavy ve Hvězdonicích (462 m), Drhlovského (90 m) a Křešického potoka (150 m) či vyhloubit zářez u Lensedel (dlouhý 450 m a hluboký až 38 m). Ve stoupání za Hvězdonicemi ve směru na Brno byl také zřízen více než tři kilometry dlouhý přídavný jízdní pruh pro pomalá vozidla. Stavba byla uvedena do provozu 8. 7. 1977 současně s navazujícími stavbami 006, 008, 009 a 010. Vznikl tak celistvý dálniční tah Praha – Hořice v délce 75 km. Tento úsek je postaven v kategorii D 26,5/120 a jeho součástí jsou tři MÚK – Hvězdonice (km 29), Ostředek (km 34) a Šternov (km 41). |
| 008 |
Šternov – Soutice: km 41,494 – 56,472 (14,978 km)S budováním stavby 008 se započalo v březnu 1972. Tato stavba, stejně jako předcházející, je charakteristická velkým objemem zemních prací, které musely být provedeny. Kromě toho se na trase nachází například 150 m dlouhý most přes řeku Blanici či stejně dlouhý most přes Dálkovický potok. Dálnice prochází kopcovitou krajinou, proto byly zřízeny celkem čtyři přídavné jízdní pruhy pro pomalá vozidla. Stavba byla uvedena do provozu 8. 7. 1977. Je postavena v kategorii D 26,5/120 a její součástí jsou dvě MÚK – Psáře (km 49) a Soutice (km 56) a velká odpočívka Střechov. |
| 009 |
Soutice – Loket: km 56,472 – 66,420 (9,948 km)V prosinci 1969 začalo budování stavby 009. Kvůli zatopení vodní nádrží Švihov na řece Želivce nebylo možné pro novou dálnici využít původní mosty přes údolí Sedmpanského a Sedlického potoka z let 1939 – 1942 a 1945 – 1950. Dálnice musela být vedena novou trasou vyhýbající se vodní nádrži Želivka. Stavba byla uvedena do provozu 8. 7. 1977. Je postavena v kategorii D 26,5/120 a její součástí je MÚK Loket (km 66) a SSÚD Bernartice. |
| 010 |
Most Sedlice přes Sedlický potok v km 62,095Nedaleko obce Sedlice byl v období září 1969 – červenec 1977 vybudován nový 216 m dlouhý dálniční most přes Sedlický potok. Stavba byla zprovozněna 8. 7. 1977. Most je je postaven v kategorii D 26,5/120. |
| 006 |
Loket – Hořice: km 66,420 – 74,940 (8,520 km)V červenci 1972 se započalo s realizací stavby 006. Na trase dálnice bylo možno využít původní nadjezd přes dálnici z let 1939 – 1942 a 1945 – 1950 v km 69,604. Stavba byla uvedena do provozu 8. 7. 1977. Je postavena v kategorii D 26,5/120. V km 73,751 opouští D1 Středočeský kraj a vstupuje do kraje Vysočina. |
| 011A |
Most Píšť přes vodní nádrž Švihov v km 76,490V červnu 1972 se rozběhla výstavba dálničního mostu přes vodní nádrž Švihov na řece Želivce u Píště. Zvláštností tohoto mostu je, že se nachází přímo nad původním dálničním mostem přes řeku Želivku z let 1939 – 1942 a 1945 – 1950. Tento nemohl být kvůli výškové i směrové změně trasy nové dálnice využit. Nový most se tedy nachází ve výšce 10 – 12 m nad původním mostem. Ten však nebyl ponechán svému osudu, ale je využíván pro silnici spojující Hořice s Vojslavicemi. Původní most je dlouhý 185 m, nový 229 m. Stavba byla uvedena do provozu v polovičním profilu 6. 5. 1979 a v celém profilu 6. 10. 1979. Most je postaven v kategorii D 26,5/120. |
| 011B |
Hořice – Humpolec: km 74,940 – 92,700 (17,760 km)V červnu 1974 začala výstavba vlastní dálnice mezi Hořicemi a Humpolcem. Trasa dnešní D1 vede částečně v trase původní dálnice, která zde byla budována v letech 1939 – 1942 a 1945 – 1950. Dálnice se v některých místech odchyluje od původní trasy tak, že pro ni nebylo možno využít původních staveb. Tak se mimo trasu dálnice ocitnul například dálniční most přes silnici z Mešníku do Vojslavic, který stojí v těsné blízkosti dnešní dálnice D1, na které byl vybudován most nový. Původní most však nezůstal nevyužit, vede po něm silnice spojující Hořice s Koberovicemi. Stavba byla rozdělena na dvě části:
Stavba je postavena v kategorii D 26,5/120 a její součástí jsou tři MÚK – Hořice (km 75), Koberovice (km 81) a Humpolec (km 90) a dvě velké odpočívky – Speřice a Humpolec. |
| 012 |
Most Podolí u Koberovic v km 81,220V červnu 1972 byla zahájena stavba mostu Podolí u Koberovic délky 185 m v kategorii D 26,5/120. Stavba byla zprovozněna 6. 5. 1979 v polovičním a 6. 10. 1979 v celém profilu. |
| 013 |
Humpolec – Pávov: km 92,700 – 111,980 (19,280 km)V červnu 1976 se rozběhla výstavba úseku Humpolec – Pávov a jeho zprovozněním bylo 8. 11. 1980 dokončeno dálniční spojení Prahy a Brna. Stavba byla rozdělena na dvě části:
V km 104 stoupá dálnice D1 do nadmořské výšky 655 m n. m. – nejvíce na celé její trase. Je postavena v kategorii D 26,5/120 a její součástí je MÚK Větrný Jeníkov (km 104) a dvě velké odpočívky – Mikulášov a Pávov. |
| 014A |
Pávov – Řehořov: km 111,980 – 127,280 (15,300 km)Začátkem roku 1976 se započalo se stavbou úseku Pávov – Řehořov. Stavba byla uvedena do provozu 22. 11. 1979. Je postavena v kategorii D 26,5/120 a její součástí jsou dvě MÚK – Pávov (km 112) a Velký Beranov (km 119), velká odpočívka Jamenský potok a SSÚD Velký Beranov. Na trase je plánován vznik MÚK Měšín, v roce 2006 byla zpracována dokumentace vlivu stavby na životní prostředí (EIA). |
| 014B |
Řehořov – Měřín: km 127,280 – 134,454 (7,174 km)Výstavba probíhala od března 1974 a úsek byl zprovozněn 28. 10. 1976. Stavba je postavena v kategorii D 26,5/120 a její součástí je MÚK Měřín (km 134). |
| 015A |
Měřín – Velké Meziříčí-východ: km 134,454 – 148,526 (14,072 km)Stavba byla zahájena v červenci 1972. V době výstavby se počítalo s tím, že její část bude v případě potřeby sloužit jako vojenské letiště, a proto zde nebyl zřízen klasický střední dělicí pás se svodidly apod. Dnes už se s takovým využitím nepočítá, takže do středního dělicího pásu mohla být umístěna alespoň betonová svodidla. Stavba byla rozdělena na dvě části:
Je postavena v kategorii D 26,5/120 a její součástí jsou dvě MÚK – Velké Meziříčí-západ (km 141) a Velké Meziříčí-východ (km 146) a dvě velké odpočívky – Stránecká Zhoř a Velké Meziříčí. |
| 016 |
Most Vysočina ve Velkém Meziříčí v km 144,245V dubnu 1972 začala výstavba 425 m dlouhého a 76 m vysokého čtyřpolového dálničního mostu přes údolí řeky Oslavy ve Velkém Meziříčí. Jedná se o nejvyšší most na dálnici D1. Nosnou konstrukci tvoří dva ocelové nosníky o celkové váze 5 660 tun. Pilíře jsou betonové. Most je postaven v kategorii D 26,5/120 a byl zprovozněn 28. 11. 1978. |
| 015B |
Velké Meziříčí-východ – Velká Bíteš: km 148,526 – 162,774 (14,248 km)Stavba byla zahájena v červnu 1971. Byla rozdělena na dvě části:
Je postavena v kategorii D 26,5/120 a její součástí jsou dvě MÚK – Lhotka (km 153) a Velká Bíteš (km 162). |
| 017 |
Velká Bíteš – Brno-západ: km 162,744 – 190,474 (27,730 km)V dubnu 1969 bylo zahájeno budování dálnice D1 z Brna na západ. Součástí stavby byl i čtyřpruhový západní brněnský přivaděč v délce 1,6 km. Stavba byla rozdělena na dvě části:
Je postavena v kategorii D 26,5/120 a její součástí jsou čtyři MÚK – Devět křížů (km 168), Ostrovačice (km 178), Kývalka (km 182) a Brno-západ (km 190), dvě velké odpočívky – Devět křížů a Troubsko a SSÚD Domašov. Několik stovek metrů před MÚK Devět křížů opouští D1 kraj Vysočina a vstupuje do kraje Jihomoravského. |
| 019 |
Brno-západ – Brno-jih: km 190,474 – 196,674 (6,200 km)V červenci 1973 byla zahájena výstavba prodloužení dálnice D1 na východ od MÚK Brno-západ. Stavba byla rozdělena na dvě části:
Stavba je postavena v kategorii D 26,5/120 a její součástí jsou dvě MÚK – Brno-centrum (km 194) a Brno-jih (km 196). |
| 0131 |
Brno-jih – Holubice: km 196,674 – 211,034 (14,360 km)Po dokončení dálničního spojení Praha – Brno – Bratislava byla v dubnu 1979 zahájena výstavba tehdy společného tahu dálnic D1 a D47 dále na východ od Brna. Součástí stavby byla i část čtyřpruhového východního brněnského přivaděče. Stavba byla uváděna do provozu po následujících částech:
Stavba je postavena v kategorii D 26,5/120 a její součástí jsou tři MÚK – Brno-Slatina (km 201), Brno-východ (km 203) a Holubice (km 210) a velká odpočívka Brno-Tuřany. |
| 47011 |
Holubice – Tučapy: km 211,034 – 219,999 (8,965 km)V prosinci 1984 byla zahájena realizace tehdy společného tahu dálnic D1 a D47 Holubice – Tučapy. Stavba byla zprovozněna 11. 11. 1988. Je postavena v kategorii D 26,5/120 a její součástí je MÚK Rousínov (km 216). V době výstavby bylo počítáno s tím, že v prostoru mezi obcemi Tučapy, Komořany a Podbřežice bude vybudována MÚK s tehdejší dálnicí D1, která se měla v tomto místě od tehdejší dálnice D47 odpojit a pokračovat dále na Slovensko do Trenčína přes Brankovice a poté podél současné silnice I/50. K její výstavbě však nikdy nedošlo. |
| 47012 |
Tučapy – Vyškov: km 219,999 – 229,675 (9,675 km)Od května 1989 probíhala výstavba tehdejší dálnice D47 (dnešní D1) do Vyškova. Stavba končila přímým napojením na rychlostní silnici R46 (dnešní dálnici D46) do Olomouce. Stavba byla rozdělena na dvě části:
Je postavena v kategorii D 26,5/120 a její součástí je MÚK Vyškov-západ (km 226). |
| 0133 |
Vyškov – Mořice: km 229,436 – 245,520 (16,084 km)
Do zahájení výstavby tohoto úseku navazovala dálnice D1 plynule na rychlostní silnici R46 (dnešní dálnici D46). Nejvýznamnějšími objekty stavby jsou MÚK Vyškov-východ a estakáda přes Tištínku a železniční trať v km 45,1 (259 m). Součástí stavby bylo také SSÚD Ivanovice na Hané. Přibližně v km 240,0 opouští D1 Jihomoravský kraj a vstupuje do kraje Olomouckého. |
| 0134.1/I |
Mořice – Kojetín, I. etapa: km 245,520 – 247,011 (1,491 km)
Výstavba tohoto úseku započala v říjnu 2004 a podle dodatečného plánu byla tato stavba zprovozněna ve výjimečně krátké době společně s předcházející stavbou 0133. |
| 0134.1/II |
Mořice – Kojetín, II. etapa: km 247,011 – 253,636 (6,625 km)
Dne 23. 9. 2008 byla společně s navazující stavbou 0134.2 zprovozněna část od MÚK Kojetín po konec úseku. Stavba jako celek byla uvedena do provozu 17. 9. 2009. Součástí stavby byla také velká odpočívka Křenovice. Na mostě v MÚK Kojetín v km 253,0 opouští D1 Olomoucký kraj a vstupuje do kraje Zlínského. |
| 0134.2 |
Kojetín – Kroměříž-západ: km 253,636 – 257,636 (4,000 km)
Stavba byla uvedena do provozu 23. 9. 2008 společně s částí stavby 0134.1/II od MÚK Kojetín (km 253) a stavbou 0134.3. |
| 0134.3 |
Kroměříž-západ – Kroměříž-východ: km 257,636 – 260,636 (3,000 km)
Část trasy dálnice je vedena svojí jednou polovinou po bývalém silničním obchvatu města Kroměříže. Stavba byla uvedena do provozu společně s částí stavby 0134.1/II od MÚK Kojetín (km 253) a stavbou 0134.2. |
| 0135 |
Kroměříž-východ – Říkovice: km 260,636 – 271,929 (11,293 km)
Nejvýznamnějším objektem stavby je MÚK Hulín v km 265,47 s dálnicí D55 (Olomouc – Přerov – Hulín – Břeclav), umožňující pozdější napojení dálnice D49 (Hulín – Zlín – Slovensko). V úseku Hulín – Říkovice je dálnice D1 vedena v peáži s dálnicí D55. Součástí stavby je i 2,700 km dlouhý úsek Hulín – Hulín-východ dálnice D55 v kategorii R 24,5/120. Stavba byla rozdělena na dvě části:
Na mostě přes potok Rumza opouští D1 Zlínský kraj a vstupuje do kraje Olomouckého. |
| 0136 |
Říkovice – Přerov: km 271,929 – 282,029 (10,100 km)
Jedná se o novostavbu čtyřpruhové dálnice kategorie D 26,5/120 v délce 10,1 km se třemi mimoúrovňovými křižovatkami. Křižovatka Říkovice připojuje dálnici na stávající silnici I/55, mimoúrovňová křižovatka Přerov-západ připojuje průmyslovou oblast Přerova a oblast Tovačovska a křižovatka Přerov-sever napojí připravovanou dálnici D55 od Olomouce a vnitřní komunikaci Přerova (tzv. průpich). Stavba zahrnuje 12 mostů a její součástí jsou i úpravy ostatních komunikací v celkové délce 3,955 km. V 12/2020 bylo vypsáno výběrové řízení na zhotovitele stavby. Podáno bylo pět nabídek. V 05/2021 zahájilo MD stavební řízení a hlavní SP bylo vydáno 30. 7. 2021. Proti SP bylo podáno sedm rozkladů, a proto SP nenabylo právní moci. Dne 5. 12. 2022 ale ministr dopravy jako odvolací orgán potvrdil právní moc vydaného SP. Zbývající SP (DÚ Olomouc a KÚ OK) byla vydána postupně v 09/2021. K těmto SP byly podány námitky občanskými sdruženími a fyzickými osobami, příslušné SÚ nyní řeší jejich odvolání. |
| 0137 |
Přerov – Lipník nad Bečvou: km 282,029 – 296,342 (14,312 km)
Jedná se o novostavbu čtyřpruhové dálnice kategorie D 26,5/120 v délce 14,3 km se třemi mimoúrovňovými křižovatkami. Mimoúrovňová křižovatka Žernov je provozní křižovatkou, sloužící pouze napojení střediska správy a údržby dálnice. Propojení s nižší dopravní sítí zajišťuje všesměrná mimoúrovňová křižovatka Lipník nad Bečvou-Trnávka. Mimoúrovňová křižovatka Bohuslávky slouží k propojení dvou tahů vyšší komunikační sítě – D1 a D35. V mimoúrovňové křižovatce Loučka, která je součástí stavby 4704, bude při výstavbě úseku Přerov – Lipník nad Bečvou zrušeno provizorní napojení ramp do trasy D35 a provedeno napojení ramp do kompletního kolektorového pásu, který bude zřízen mezi křižovatkami Lipník nad Bečvou-Trnávka, Bohuslávky a Loučka z důvodu nedostatečné vzdálenosti mezi uvedenými křižovatkami. Součástí stavby Přerov – Lipník nad Bečvou je střední oboustranná odpočívka Osek nad Bečvou. |
| 4704 |
Lipník nad Bečvou – Bělotín: km 296,342 – 311,730 (15,387 km)
Součástí stavby byl 2,4 km dlouhý dálniční přivaděč Bělotín (včetně MÚK Bělotín na stávající silnici I/47), vybudovaný v kategorii R 24,5/120 jako součást dálnice D48, ekodukt Hrabůvka či estakády přes údolí potoků Splavná (481 m) a Ludina (308 m). |
| 4705 |
Bělotín – Hladké Životice: km 311,730 – 329,826 (18,097 km)
Stavba byla zprovozněna v polovičním profilu (tj. pouze pravý jízdní pás), který díky šířce zpevněné části vozovky 11,5 m umožnil vyznačení dvou jízdních pruhů v každém směru. Stavba byla v plném profilu zprovozněna v říjnu 2010. Součástí stavby je SSÚD Mankovice, velká odpočívka Vražné, ekodukt Suchdol nad Odrou, most přes potok Luha (446 m) a estakády přes řeku Odru a železniční trať u Mankovic (844 m) a přes Husí potok v Hladkých Životicích (840 m). Na mostě přes místní vodoteč v km 316,6 opouští D1 Olomoucký kraj a vstupuje do kraje Moravskoslezského. |
| 4706 |
Hladké Životice – Bílovec: km 329,826 – 341,508 (11,682 km)
Součástí stavby je most přes údolí Děrenského potoka (206 m) a estakáda přes údolí potoků Bílovka, Jamník a Sezina (637 m). |
| 4707 |
Bílovec – Ostrava, Rudná: km 341,508 – 353,185 (11,678 km)
Součástí stavby je 1 080 m dlouhý tunel Klimkovice a most přes údolí potoka Rakovec (294 m). |
| 4708 |
Ostrava, Rudná – Hrušov: km 353,185 – 361,724 (8,540 km)
Součástí stavby je SSÚD Ostrava a mosty přes Polaneckou ulici a železniční trať (582 m), přes železniční trať a řeku Opavu (738 m) a přes řeku Odru (400 m). |
| 4709.1/1 |
Hrušov – Bohumín, 1. stavba: km 361,725 – 366,185 (4,460 km)
Součástí stavby je most přes Ostravici (298 m). |
| 4709.1/2 |
Hrušov – Bohumín, 2. stavba: km 366,185 – 370,385 (4,200 km)
Součástí stavby je velká odpočívka Antošovice a mosty přes řeku Odru a Antošovické jezero (606 m) a přes řeku Odru (282 m). |
| 4709.2 |
Bohumín – hranice s Polskem: km 370,385 – 376,498 (6,113 km)
Stavba byla dne 30. 11. 2012 zprovozněna pouze pro automobily do 3,5 tuny kvůli problémům s mostem na navazujícím úseku polské dálnice A1. Otevření pro veškerý provoz se očekává v roce 2014. Součástí stavby je přeložka silnice I/67 se dvěma okružními křižovatkami a most přes řeku Olši (175 m). |
© 2002 – 2024 