| Trasa s popisem |
Brno – Pohořelice – Mikulov – Rakousko
|
|---|---|
| Délka dálnice |
|
| Mapy | |
| Fotogalerie | |
| Video | |
| Intenzita dopravy |
|
| Kategorie |
|
| Přílohy |
|
Základní informace
Stavba dálnice D52 byla schválena v roce 1987, ovšem dalo by se říci, že historie D52 sahá až do dubna roku 1939 (stavba D1 začala o měsíc později). Tehdy se totiž začalo s výstavbou tzv. „německé dálnice“, která měla spojovat Vídeň a Wroclav a malá část z této trasy byla použita později při výstavbě D52.
Úplně první část této silnice byla postavena z dnešního pohledu ještě před vlastním rozhodnutím o výstavbě. Jedná se o úsek jižně od dálnice D1, který byl postaven v 70. letech a slouží jako jižní brněnská výpadovka. Není označen jako dálnice, povolena je rychlost pouze 80 km/h. V současnosti se hovoří o tom, že by tento úsek nebyl vůbec zahrnut do trasy dálnice, která začíná až u Rajhradu, protože její severní úsek k D1 by mohl vést v nové trase směrem k obcím Želešice a Nebovidy na novou dálniční křižovatku Troubsko (D1–D52). O tomto úseku D52 se dočtete podrobněji níže.
Reálná výstavba D52 začala v roce 1992 stavbou Rajhrad – Pohořelice o délce 16,540 km, který byl otevřen v roce 1997. Součástí stavby byla i přeložka silnice I/53.
Konečná trasa úseku Pohořelice – hranice s Rakouskem byla ve vyhledávací studii z roku 2001 vybírána z pěti variant. V roce 2003 byla zpracována dokumentace vlivu na životní prostředí (EIA), poté se řešily odborné posudky na tuto dokumentaci dvou variant a v červnu 2005 z nich vzešla vítězná varianta. Jedná se o variantu „1x“, která zhruba kopíruje stávající silnici I/52. Druhá varianta, která vedla západně kolem nádrží vodního díla Nové Mlýny, byla zamítnuta. Obě varianty se lišily délkově zhruba o 1,5 km. V příloze jsou zachyceny všechny varianty vedení trasy v tomto úseku. Dne 23. ledna 2009 byla podepsána mezivládní dohoda o propojení české dálnice D52 s rakouskou dálnicí A5 na hraničním přechodu Mikulov/Drasenhofen.
Příprava dálnice D52 nemohla roky pokračovat kvůli chybějící územně plánovací dokumentaci Jihomoravského kraje, která by závazně stanovila trasu nejen této důležité komunikace. Tato územně plánovací dokumentace, tzv. Zásady územního rozvoje (ZÚR), byla vydána dne 22. 9. 2011. Dne 21. 6. 2012 však Nejvyšší správní soud vydané ZǓR Jihomoravského kraje zrušil v celém rozsahu. Po letech projednávání byly nakonec nové ZÚR Jihomoravského kraje vydány dne 5. 10. 2016, díky čemuž může být přistoupeno k další fázi přípravy jednotlivých staveb – žádostem o územní rozhodnutí. Jediným úsekem, kde v minulosti mohly i přes nevydané ZÚR probíhat práce na dokumentaci pro územní rozhodnutí, byl obchvat Mikulova (stavba 5206.1). U ostatních staveb bylo územní řízení zastaveno, u stavby 5204.1 Pohořelice – Nová Ves bylo přerušeno.
Na hraničním přechodu Mikulov/Drasenhofen bude v budoucnu na D52 navazovat rakouská dálnice A5 (tzv. Nord Autobahn), která povede až na vídeňský okruh S1. První úsek Eibesbrunn (křižovatka s S1) – Schrick byl zprovozněn 31. ledna 2010. Navazující úsek Schrick – Poysbrunn je ve výstavbě od dubna 2015 s předpokládaným zprovozněním na konci roku 2017. V rámci závěrečného úseku Poysbrunn – státní hranice se nejdříve předpokládá vybudování obchvatu Drasenhofenu v polovičním profilu, kde by výstavba měla začít v roce 2017 a ke zprovoznění by mělo dojít v roce 2018. Dokončení příhraničního úseku pak závisí na postupu výstavby dálnice D52 v České republice.
Novinky z D52 – archiv informací ze stránky Novinky
Jednotlivé stavby
Troubsko – RajhradTento záměr tzv. „jihozápadní tangenty“ Brna je dlouhodobě sledován. Zatím zcela předběžnou mapku celého prostoru najdete zde. V roce 2003 byla zadána vyhledávací studie na úsek mezi novou dálniční křižovatkou u Troubska (D1 km 188,5) a Rajhradem. Výsledkem jsou dvě varianty (z nichž jedna má ještě podvarianty), navržené v kategorii R 25,5/120. Zásady územního rozvoje (ZÚR) Jihomoravského kraje, vydané v říjnu 2016, vymezují jako územní rezervu koridor „jihozápadní tangenty“ ve dvou variantách – Modřické a Želešické. Vydané ZÚR Jihomoravského kraje také vymezují jako veřejně prospěšnou stavbu koridor „jižní tangenty“, tedy dálniční spojky D52 – D2 v úseku Rajhrad – Modřice, která pomůže přetížené dálnici D1 v okolí Brna. |
|
Modřice – Rajhrad
Úsek byl jako silnice 1. třídy zprovozněn již v roce 1977. Od roku 1997 do 31. 12. 2011 byl označen jako rychlostní silnice. V současné době není označen jako dálnice. |
|
Rajhrad – Pohořelice
Úsek zahrnuje stavby Rajhrad – Pohořelice a Pohořelice-obchvat. V prosinci 1996 byla zprovozněna stavba Pohořelice-obchvat a pravý jízdní pás stavby Rajhrad – Pohořelice. Levý jízdní pás byl zprovozněn v roce 1997. Stavba zahrnuje také cca 2 km dlouhou přeložku silnice I/53, tvořící jižní obchvat Pohořelic. |
|
| 5204.1 |
Pohořelice – Nová Ves
Součástí stavby je 1 most a doprovodná komunikace. Vydání územního rozhodnutí se předpokládá v roce 2017. Předpokládané náklady na stavbu činí 570 milionů korun. |
| 5204.2 |
Nová Ves – VN Nové Mlýny
Součástí stavby jsou 4 mosty a doprovodná komunikace. Vydání územního rozhodnutí se předpokládá v roce 2018. Předpokládané náklady na stavbu činí 1,510 miliardy korun. |
| 5205 |
Přechod VN Nové Mlýny
Součástí stavby jsou 2 mosty, Rozšíření hráze VD Nové Mlýny pro průchod trasy dálnice vznikne přisypáním do horní nádrže. Otázka doprovodné komunikace v oblasti průchodu přes vodní nádrž Nové Mlýny bude řešena samostatně. Předpokládané náklady na stavbu činí 1,440 miliardy korun. |
| 5206.4 |
VN Nové Mlýny – Bavory
Součástí stavby je doprovodná komunikace. Stavba bude vybudována ve III. etapě. |
| 5206.3 |
II/414 – Bavory
Součástí stavby je ekodukt a doprovodná komunikace. Stavba bude vybudována ve II. etapě. |
| 5206.1 |
Mikulov, obchvat
Součástí stavby je 10 mostů, zahrnujících estakádu přes slanisko a železniční trať a ekodukt. Stavba bude vybudována v I. etapě. Vydání územního rozhodnutí se předpokládá na přelomu let 2016 a 2017. Předpokládané náklady na stavbu činí 1,940 miliardy korun. |
| 5206.2 |
Mikulov-jih – státní hranice
Součástí stavby je doprovodná komunikace. Stavba bude vybudována ve II. etapě. |
© 2002 – 2024 