Trasa s popisem |
Brno – Moravská Třebová
|
---|---|
Délka rychlostní silnice |
|
Mapy | |
Intenzita dopravy |
|
Kategorie |
|
Přílohy | |
Odkazy |
|
Historie této dálnice sahá až do dob před druhou světovou válkou. Dálnice měla na základě mezivládní dohody Československa a Německa z 19. listopadu 1938 spojovat přes naše území rakouskou Vídeň a polskou Vratislav (Wrocław, Breslau), tehdy součásti Německé říše. Výstavba byla zahájena 11. dubna 1939, avšak vlivem válečných událostí byla 30. dubna 1942 zastavena. Mezi Městečkem Trnávka a Hrušovany bylo rozestavěno 83,5 z celkových 320 kilometrů dálnice, došlo k vybudování dálničního tělesa a některých umělých staveb, pokládka povrchu se však neuskutečnila. Po válce výstavba nebyla obnovena.
V roce 1963 byla myšlenka této dálnice obnovena jako D43, spojující paralelní tahy D1 a D35, avšak v trase Brno – Svitavy podél stávající silnice I/43. V roce 1987 bylo rozhodnuto o změně na rychlostní silnici R43 (stejný osud potkal i D35) a její trasa byla v severní části přesunuta zpět do původní stopy tzv. Boskovickou brázdou. Od roku 2016 je opět plánována jako dálnice D43. Bude tak spojovat nejen Brno a Moravskou Třebovou, tedy D1 a D35, ale i jižní Moravu a východní Čechy (díky R35).
Celková plánovaná délka 78 km je závislá na variantách vedení dálnice. Výstavba úseku Troubsko – Kuřim, který by mohl výrazně odlehčit dopravě nejen na části brněnského Velkého městského okruhu a dalších městských komunikací, by mohla začít v roce 2018. U staveb Kuřim – Černá Hora a Černá Hora – Svitávka nebude realizace zahájena dříve než v roce 2015. Úsek Svitávka – Moravská Třebová bude realizován až po roce 2020.
Novinky z D43 – archiv informací ze stránky Novinky
4301 |
Troubsko – Kuřim: km 0,000 – 18,200 (18,200 km)
Pro variantu Bystrcká (v trase tzv. „německé dálnice“) byla v roce 2001 zpracována dokumentace pro územní rozhodnutí (DÚR) a v roce 2004 pak dokumentace vlivu stavby na životní prostředí (EIA). Tato musí být na základě rozhodnutí Ministerstva životního prostředí znovu přepracována, protože na základě velkého tlaku veřejnosti a občanských sdružení, která prosazují vedení trasy D43 mimo Brno tzv. Boskovickou brázdou (Ostrovačice – Veverská Bitýška – Čebín – Malhostovice), zadal v roce 2004 krajský úřad Jihomoravského kraje zpracování vyhledávací studie „Rychlostní silnice R43 Boskovickou brázdou“, a tato studie nevyloučila technickou nerealizovatelnost stavby. Ředitelství silnic a dálnic zaslalo MŽP dopis, vysvětlující dopravní neodůvodněnost D43 v trase Boskovickou brázdou (výrazně nižší dopravní zátěž než v trase přes Bystrc, což znamená, že většina dopravy zůstane na stávajích zatížených trasách blíže centru Brna). ŘSD dále v dopise odmítlo zadat zpracování dokumentace EIA na tuto variantu. MŽP však trvá na doplnění dokumentace EIA či na doložení neopodstatněnosti varianty vedoucí Boskovickou brázdou. Na základě tohoto požadavku MŽP zadalo ŘSD srovnávací dopravně-inženýrské posouzení dopravního zatížení D43 v obou variantách. V něm byla jasně prokázána dopravní neopodstatněnost vedení D43 Boskovickou brázdou, avšak MŽP dále trvá na dopracování dokumentace EIA i na tuto variantu. Mezi ŘSD, MŽP a KÚ JmK bylo dohodnuto, že bude zpracována dokumentace EIA i pro tuto variantu a na základě dalšího posuzování bude stanovena výsledná varianta. ŘSD proto objednalo požadované dopracování dokumentace EIA, ve kterém byly hodnoceny tři trasy – varianta přes Bystrc, varianta Medlánecká a varianta Boskovickou brázdou. Dokumentace byla dokončena v březnu 2007. 13. října 2008 byla dokumentace EIA vrácena k dalšímu přepracování. |
---|---|
4302 |
Kuřim – Černá Hora: km 18,200 – 31,900 (13,700 km)
Pro stavby 4302 a 4303 byla v říjnu 2007 dokončena dokumentace vlivu na životní prostředí (EIA), v níž jsou hodnoceny tři aktivní varianty (výstavba D43) a varianta nulová (bez výstavby D43). Varianty 1 a 2 začínají v MÚK Kuřim, umožňující napojení předchozí stavby jak v Bystrcké, tak Ostrovačické variantě. Trasa varianty 1 poté využívá těleso tzv. „německé dálnice“ s úpravami vzniklými na základě požadavků vzešlých ze závěrů zjišťovacího řízení (připomínky občanských sdružení a veřejnosti). Varianta 2 se za MÚK Kuřim odklání východně od Malhostovic, prochází kolem Nuzířova a Lažan a u Lysic se napojuje na trasu varianty 1. Varianta 3 začíná na MÚK Kuřim-východ se silnicí I/43, vede západně okolo Lipůvky a Lažan a u Černé Hory se napojuje na trasu varianty 2. V prosinci 2010 bylo získáno souhlasné stanovisko k procesu EIA. V červnu 2012 byla zpracována podrobná technická studie pro variantu 1 (tzv. německá dálnice), které bude sloužit jako podklad pro zpracování investičního záměru a dokumentace Součástí stavby je ve variantě 1 a 2 také přeložka silnice II/385 vedená v severním obchvatu Kuřimi v délce 5,9 km se dvěmi MÚK a a přivaděč Kuřim délky 0,9 km. Ve všech aktivních variantách potom přivaděč Černá Hora délky 1,2 km s okružní křižovatkou, obojí v kategorii S 11,5/80. |
4303 |
Černá Hora – Svitávka: km 31,900 – 41,250 (9,350 km)
Pro stavby 4302 a 4303 byla v říjnu 2007 dokončena dokumentace vlivu na životní prostředí (EIA), v níž jsou hodnoceny tři aktivní varianty (výstavba D43) a varianta nulová (bez výstavby D43). Varianty 1 a 2 začínají v MÚK Kuřim, umožňující napojení předchozí stavby jak v Bystrcké, tak Ostrovačické variantě. Trasa varianty 1 poté využívá těleso tzv. „německé dálnice“ s úpravami vzniklými na základě požadavků vzešlých ze závěrů zjišťovacího řízení (připomínky občanských sdružení a veřejnosti). Varianta 2 se za MÚK Kuřim odklání východně od Malhostovic, prochází kolem Nuzířova a Lažan a u Lysic se napojuje na trasu varianty 1. Varianta 3 začíná na MÚK Kuřim-východ se silnicí I/43, vede západně okolo Lipůvky a Lažan a u Černé Hory se napojuje na trasu varianty 2. V prosinci 2010 bylo získáno souhlasné stanovisko k procesu EIA. V červnu 2012 byla zpracována podrobná technická studie pro variantu 1 (tzv. německá dálnice), které bude sloužit jako podklad pro zpracování investičního záměru a dokumentace Součástí stavby je ve všech aktivních variantách mimo jiné přeložka silnice I/19 v souběhu s D43 mezi MÚK Skalice nad Svitavou a Svitávka délky 1,6 km v kategorii S 11,5/80. Na trase všech aktivních variant je umístěna velká oboustranná odpočívka Lysice a v prostoru MÚK Svitávka také SSÚRS. |
4304 |
Svitávka – hranice Jihomoravského kraje: km 41,250 – 57,600 (16,350 km)
Trasa staveb 4304 a 4305 zčásti využívá rozestavěné a vykoupené těleso tzv. „německé dálnice“, v severní části se však trasa od původní historické odklání, aby se vyhnula dnes již zastavěným územím obcí Městečko Trnávka a Rozstání. Stavba končí v křižovatce s rychlostní silnicí R35 u Starého Města. V srpnu 2008 byla dokončena dokumentace vlivu na životní prostředí (EIA) variant aktivní a nulové. 13. října 2008 byla dokumentace EIA vrácena k přepracování a doplnění (požadováno je posouzení varianty původního vedení v trase německé dálnice kolem Městečka Trnávka a Moravské Třebové a doplnění dalších variant – vedení trasy co nejblíže stávající silnici I/43, vedení v trase I/43 s obchvaty, dvoupruh v trase „německé dálnice“, nulová varianta s převedením tranzitu přes Olomouc). |
4305 |
hranice Jihomoravského kraje (Jevíčko) – Staré Město: km 57,600 – 78,400 (20,800 km)
Trasa staveb 4304 a 4305 zčásti využívá rozestavěné a vykoupené těleso tzv. „německé dálnice“, v severní části se však trasa od původní historické odklání, aby se vyhnula dnes již zastavěným územím obcí Městečko Trnávka a Rozstání. Stavba končí v křižovatce s rychlostní silnicí R35 u Starého Města. V srpnu 2008 byla dokončena dokumentace vlivu na životní prostředí (EIA) variant aktivní a nulové. 13. října 2008 byla dokumentace EIA vrácena k přepracování a doplnění (požadováno je posouzení varianty původního vedení v trase německé dálnice kolem Městečka Trnávka a Moravské Třebové a doplnění dalších variant – vedení trasy co nejblíže stávající silnici I/43, vedení v trase I/43 s obchvaty, dvoupruh v trase „německé dálnice“, nulová varianta s převedením tranzitu přes Olomouc). |